Pepíček vyjmenovává u tabule: „Nominativ, prezervativ, genitiv, prezervativ, dativ, prezervativ, akuzativ, prezervativ, vokativ, prezervativ, lokál, prezervativ, instrumentál, prezervativ.”
„Dobře, Pepíčku, dobře, ale pádů je jen sedm, ne čtrnáct,” namítne učitelka. „Proč tam stále opakuješ to samé slovo? Kde ses ho naučil?”
„V učebnici to nebylo,” připustí Pepíček. „Ale když jsem byl minulý týden vracet do tělocvičny balón, slyšel jsem vás, jak v nářaďovně poučujete našeho tělocvikáře: Dobře, Jirko, ale pamatuj - na každý pád prezervativ!”
„Co jsem udělal výšku, pořád se potýkám se zraněními,” vypráví na třídním srazu pan Borovička.
„To jseš na ně tak náchylný?” litují ho staří kamarádi ze základní školy.
„Ale ne, já jsem doktor.”
-
+


25. 12. 2011
Horáček naučil paviána v zoologické zahradě říkat: „Píčo! Píčo!”
Učitelka se strašně rozzlobila, ale Horáček se brání: „Já jsem to myslel dobře, chtěl jsem vás překvapit. Snažil jsem se tu opici naučit pozdrav Paní učitelko, akorát že to nějak nepochopila!”
-
+


25. 12. 2011